Historie synagogy v Milevsku

 1919 slavnostní otevření synagogy

Nová synagoga byla postavena  v době první světové války v letech 1914–1919 jako náhrada za starou synagogu, která přestala dostačovat.

JJedná se o dílo pražského architekta Františka Střílky a Oldřicha Tyla, předního architekta období českého kubismu. Stavba má čtyři nosné sloupy, výrazné průčelí                 v kubistickém stylu, dvojité schodiště vedoucí k balkonu    nad vchodem. V interiéru se zachovala čelní stěna se svatostánkem – schránkou na Tóru a symboly Desatera, a dále ženská galerie podepřená kamennými sloupy.

 1939  - 1945 období protektorátu

Bohoslužby se v synagoze konaly až do začátku druhé světové války, během okupace její prostory sloužily jako sklad sušeného mléka a obalů. Vnitřek synagogy přichází o vnitřní vybavení - lavice, ústřední křišťálový lustr, křišťálová svítidla po stranách a u oltáře.

 1945-1950

II. světová válka zapříčinila zánik židovské komunity v Milevsku. Budova chátrá a slouží jako sklad všeho možného.

 1950 budovu kupuje Církev československá

V roce 1950 kupuje synagu od židovské obce Církev československá (nyní Církev československá husitská) a otevírájí ji pro bohoslužby, křty, svatby, pohřby, koncerty, přednášky a setkávání...
Vznikl tak unikátní duchovní prostor, kde se propojuje Starý zákon s Novým. Starý zákon je reprezentován schránkou na Tóru odkazující na desatero, po její pravé straně je Žalm 100 verš 2. a po levé verš 4. Vše umocňuje ústřední kříž symbol Nového zákona.